Svědek V. Kočka nejml.
08.04.2026 07:31
STANOVISKA A OTÁZKY OBŽALOVANÉHO A OBHAJOBY K SVĚDKOVI VÁCLAVU KOČKOVI nejml.
Protokol o výslechu svědka ze dne 11. 10.2008 v 12:04 hod.
TEXT:
,,Vím, že pan Ďuričko hladil bříško své těhotné manželce a říkal, že to je to nejcennější, co má!“
STANOVISKO:
Dával jsem veřejně na obdiv těhotenství své přítelkyně, byl jsem šťastný a pyšný.
OTÁZKY:
- Pane svědku, bylo to u baru, již po autogramiádě, mezi 22 a 23 hod., u baru bylo podle vás ještě tak 20 lidí. Komu jsem adresoval tuto větu? Bylo to Vašemu otci nebo někomu jinému?
- Pane svědku, nebyla to reakce na furiantskou diskusi u baru, kdo má víc peněz či lepší auto? Tím jsem jasně vyjádřil svůj vztah k penězům. Proč jsem to říkal, jaký je váš názor?
- Pane svědku, těhotenství mé přítelkyně se nedalo přehlédnout, je to tak?
TEXT:
,,Stáli jsme u baru, vypil jsem skleničku, zaplatili jsme a šli jsme pro dědu k tomu stolu. Táta si všimnul, že pan Ďuričko byl na dědu drzej a pan Ďuričko vytáhl pistoli a začal do něj střílet, třikrát do něj vystřelil. V tom táta spadl, já jsem šel k němu a pak si už na nic nepamatuji, byl jsem v šoku.“
STANOVISKO:
Svědek Václav Kočka st. vypověděl, že když přišel jeho syn V. Kočka ml. ke stolu a postavil se vedle něho vlevo, povídal si s Vratislavem Šlajerem, respektive se s ním již loučil. Já jsem si povídal s těhotnou přítelkyní a Lenkou Hanákovou. Václav Kočka ml. tudíž nemohl nic slyšet. Podle svědeckých výpovědí se ke mně V. Kočka ml. naklonil či ohnul a něco mi pošeptal, říkal či pouze řekl. Vypadalo to dokonce jakoby mi V. Kočka ml. chtěl dát nějakou výchovnou (M. Fučíková). Svědek V. Kočka nejml. stál hned za svým otcem, mírně vpravo. Musel tedy vidět náklon svého táty ke mně, případně nějaké šeptání. Podle výpovědi viděl pouze přijít svého otce a slyšel větu: ,,Nebuď drzej na mýho tátu!“
OTÁZKY:
- Pane svědku, vy říkáte, že Váš otec si všimnul, že jsem byl na dědu drzej, přitom se ví, že jsme si spolu nepovídali, jak si to vysvětlíte?
- Slyšel jste alespoň úryvky diskuse mezi mnou a V. Kočkou st., vaším dědou, když vedle nás Váš otec V. Kočka ml. stál? Byl jste velmi blízko?
- Pane svědku, stál jste šikmo za svým tátou, za zády sedícího V. Kočky st., Vašeho dědy. Viděl jste, jak se ke mně Váš otec naklonil či ohnul?
- Jak je možné, že svědkové viděli, jak se ke mně V. Kočka ml. naklonil a něco mi povídal či dal výchovnou, a Vy, který jste stál metr za zády otce jste to neviděl?
- Pane svědku, jak je možné, že jste neviděl svého otce ohnout se ke mně a něco mi říkat a přitom jste viděl, jak jsem tasil pistoli a střílel?
- Ze svědků jste jediný, který vypovídá, že mě viděl tasit pistoli a střílet na vašeho otce, musel jste vidět naši polohu, postavení a pozici. Popište nám, jak se to stalo znovu.
- Pane svědku, popište nám prosím, když jste mě viděl střílet, musel jste vidět i mou těhotnou přítelkyni, popište nám, co dělala ona?
- Musel jste vidět, co dělal pan Šlajer a slečna Hanáková, bavili se?
- Pane svědku, do protokolu jste uvedl, že když Váš otec vyslovil větu ,,Nebuď drzej na mýho tátu“, tak jste popošel mírně směrem za pana Šlajera. Udělal jste to proto, abyste lépe viděl? Co jste si přál lépe vidět, co jste očekával, že se stane?
- Pane svědku, vypověděl jste, že jste zaplatili a šli pro dědu, že pojedete domů. Obhajoba se Vás ptá, proč jste doprovázel svého otce až ke stolu, kde jsem mimo jiných seděl já se svou přítelkyní? Přirozenější by bylo, kdybyste na něj počkal u baru se svými přáteli, třeba s panem Čepkem.
- Pane svědku, když jste šli pro svého dědu, proč si váš otec V. Kočka ml. stoupl zcela nepřirozeně po levé straně vašeho dědy na můj dosah? Zcela přirozenější by bylo si stoupnout mezi pana Šlajera a vašeho dědu na roh stolu zvenčí. Proč šel váš otec na druhou stranu, zcela nepřirozeně, bez logicky vysvětlitelného důvodu? Anebo si se mnou Váš otec V. Kočka ml. před odchodem domů potřeboval něco vyřídit? Proč šel doleva, kde nebylo místo?
- Pane svědku, je prokázáno, že když jste uviděl, co se stalo, byl jste zcela šokován. Tento průběh děje jste neočekával. Ze vzteku jste začal házet sklenicemi a rozbíjet sklo. Proč jste to dělal? Byl jste zklamán průběhem střetu vašeho otce a obžalovaného? Mělo to být podle scénáře trochu jinak? Povězte tady u soudu, proč jste vzteky rozbíjel sklenice o zeď a nepomáhal ženám se záchranou svého otce?
- Pane svědku, viděl jste, jak mě váš otec Václav Kočka ml. napadl údery levé ruky do obličeje? Viděl jste moje zranění?
TEXT:
,, Pan Ďuričko seděl na lavici. Vedle pana Ďuričky sedělě jeho manželka. Táta stál hned vedle lavice, na které seděl pan Ďuričko. V době, kdy táta řekl panu Ďuričkovi, ať není drzej, tak jsem stál za tátou. Když to dořekl, tak jsem se přesunul za ten pár lidí, které neznám, a tam jsem zůstal stát. Ke stolu jsme za dědou šli, abychom mu řekli, že odjíždíme. Doslova: Já s tátou jsme k tomu stolu přišli od baru za dědou říci mu, že odjíždíme. Než padla ta slova o tom, ať není drzej, tak jsme tam stáli tak minutu nebo dvě. Já jsem si nevšimnul, že by tam byla nějaká hádka nebo konflikt, táta to ale asi tak vycítil, tak řekl tu větu panu Ďuričkovi, ať není drzej.“
STANOVISKO:
Svědeckými výpověďmi je prokázáno, že jsem si s panem V. Kočkou st. nepovídal. Diskuse, či furiantství, kdo má u sebe více peněz proběhla mnohem dříve. Svědek V. Kočka nejml. si to nesprávně pamatuje, či se pouze domnívá. Podle mě přesně tak 1 – 2 minuty trval útok V. Kočky ml. Když svědek V. Kočka nejml. viděl, že jsem se natáhl pro pistoli, hned byla nabitá a střílel jsem (podle jeho vlastních slov: táta stál, pan Ďuričko seděl, byli jakoby přímo naproti sobě) musel vidět i co se dělo těsně před střelbou. Je zajímavé, jak svědek v patnácti letech rozumí zbraním a pořád opakuje totéž, jako V. Kočka st., že zbraň již byla nabitá. Obhajoba si myslí, že se svědek V. Kočka nejml. měl dívat na svého tátu, jak ztrestá moji drzost. Svědek V. Kočka nejml., jako syn V. Kočky ml. bude svého otce krýt a nikdy nepřizná pravdu, ačkoliv ji zná. Obhajoba se domnívá, že soud by měl přihlédnout ke skutečnosti, že svědek V. Kočka nejml. je v přímé rodinné vazbě na zastřeleného V. Kočku ml. a jeho svědectví nemusí být přinejmenším objektivní.
OTÁZKY:
- Pane svědku, ve vaší výpovědi jsou jisté rozdíly oproti skutečnostem, které popsali jiní svědkové. Např. svědkyně Marie Fučíková vypověděla: „Myslela jsem si, že V. Kočka ml. odejde pryč z podniku, ale on se otočil a šel směrem ke stolu, kde seděl jeho otec a další osoby tak, jak jsem uvedla, ten jeho syn šel za ním a já jsem šla kousek za nimi. Pan Kočka ml. přišel až úplně ke stolu, někam mezi svého otce a pana Ďurička. Jeho syn zůstal stát kus za ním, stál a koukal. Viděla jsem pana Kočku ml. zezadu, viděla jsem, že se naklonil k panu Ďuričkovi na lavici. Nevím, zda když se pan Kočka ml. k panu Ďuričkovi naklonil, tak mu dal výchovnou nebo mu něco řekl.“ Pane svědku, vy jste byl podstatně blíže incidentu mezi vaším otcem a mnou. Popisuje snad průběh příchodu uvedených lidí svědkyně Marie Fučíková chybně? Jak to tedy bylo? Proč si ke mně váš otec stoupl? Proč jste ho doprovázel až ke stolu? Povídali jsme si něco? Kam jsem se díval? Kde měl váš otec ruce, především levou ruku a co s ní dělal? Měl ruce před sebou, spuštěny na bocích? Kde měl ruce, když se ke mně váš otec naklonil?
- Pane svědku, když jste mě viděl tasit zbraň, jak jsem si sáhl pravou rukou jakoby za pásek k levému boku a hned jsem začal střílet, musel jste vidět i moji polohu. Stál jsem, seděl, byl jsem nadzvednutý, nebo jsem vstával? Řekněte nám, co dělala při střelbě moje těhotná přítelkyně? Musel jste ji vidět. (Pro informaci soudu, pistoli jsem měl za pasem na pravém boku, ne na levém, jak tvrdí svědek.)
- Pane svědku, když jste tam tak stál a koukal, viděl jste mě střílet? Co jsem dělal po střelbě, kam jsem odložil pistoli? Seděl jsem vedle těhotné přítelkyně, co dělala ona při střelbě a po ní?
- Pane svědku, pokud jste mě dobře viděl, jak střílím na vašeho otce V. Kočku ml., musel jste vidět i ostatní hosty u stolu. Co dělal při střelbě a po ní váš děda V. Kočka st., a co dělali pro vás neznámí lidé, co seděli naproti mně?
TEXT:
„Vystřelil třikrát a pak jsem viděl, jak táta padá na záda.“
STANOVISKO:
Touto svědeckou výpovědí je potvrzeno, že útok V. Kočky ml. byl zastaven až třetím výstřelem. Ve výpovědi svědka V. Kočky nejml. je rozpor. Ostatní svědkové popisují polohu V. Kočky ml. po výstřelech na břiše. Je zajímavé, že i tady se vnuk snaží kopírovat výpověď svého dědečka.
OTÁZKY:
- Pane svědku, byly mezi výstřely časové prodlevy, např. mezi druhým a třetím výstřelem?
TEXT:
„Na otázku VK, jestli krátce před střelbou došlo k nějakému fyzickému napadení, odpověděl svědek V. Kočka nejml.: „Neviděl jsem nic, stál jsem jakoby za zády táty, takže jsem nic neviděl.“
VK: „Viděl jste, že by váš otec pana Ďurička udeřil?“
V. Kočka nejml.: „Ne.“
STANOVISKO:
Svědek má ve své výpovědi samé rozpory. Viděl to, co vidět měl, či chtěl. To, co viděli jiní svědkové neviděl a neustále měnil svoji pozici u stolu. Zkráceně, svědek V. Kočka nejml. neviděl nic kromě toho, jak jsem po střelbě držel zbraň, byl jsem v šoku, zraněný a nechápal jsem, co se stalo. Moje přítelkyně dávala první pomoc těžce postřelenému V. Kočkovi ml. a jeho syn se také v šoku díval na mě, jak jsem seděl na lavici. Naše oči se střetly, dívali jsme se na sebe.
OTÁZKY:
Pane svědku, vy jste podle své výpovědi stál za svým otcem. Jak si vysvětlujete, že jsem při střelbě nezranil vás, či jiné hosty, kteří se nacházeli ve směru střelby?
Protokol o průběhu rekonstrukce se svědky dne 16.10.2026 v 11:08 hod.
TEXT:
„Táta k němu trošku přistoupil, řekl mu, nebuď drzej. V tu chvíli já jsem šel, takhle sem (přesouvá se za Šlajera) a v tu chvíli začal on střílet.“
„Jak začal střílet? Seděl u toho?“
„Seděl.“
„Odkud vytáhl zbraň?“
„Myslím, že takhle, pravou rukou od levého boku.“
„A jak ji držel?“
„No prostě střílel.“
„Udeřil váš otec nějakým způsobem obviněného?“
„To jsem neviděl, protože jsem stál přímo za ním, za zády.“
„Za kým za zády?“
„Za tátou.“
STANOVISKO:
Svědek Václav Kočka nejml. si vůbec nevšiml, že za nimi šla servírka Marie Fučíková, která viděla vše stejně, možná z poněkud větší vzdálenosti, a přesto je její výpověď zcela jiná. Potvrdila, že V. Kočka ml. přišel až těsně ke mně, naklonil se, jako by mi chtěl dát nějakou výchovnou a viděla spadnout V. Kočku ml. na podlahu baru tváří k zemi a nohama mezi stolem a lavicí, těsně u mě. Svědek Václav Kočka nejml., ve snaze nepřiznat útok svého otce údery levé ruky do mého obličeje, nepřiznává některé skutečnosti incidentu, či je popisuje prostorově i časově neobjektivně.
OTÁZKY:
Pane svědku, co to podle vás znamená „no prostě střílel“? Jistě máte zkušenosti se střelnou zbraní. Mířil jsem nebo jsem střílel od boku? (Nemohl jsem mířit, střelba byla ze vzdálenosti 10 – 25cm.)
ZÁVĚR:
Svědek Václav Kočka nejml. bude vypovídat tak, aby neuškodil svému otci. Myslím si, že tento svědek napadení a průběh útoku i obrany viděl. Jedná se tu o pevné rodinné vztahy, které se řídí nepsanými zákony světských. Objektivní výpověď nelze očekávat. Bude lhát a zapírat. Soustředí se pouze na čtyři odpovědi, které bude neustále opakovat, aby se náhodou nespletl.
—————