Prohlášení

13.02.2026 10:38

Vážení spoluobčané, nastal čas vás seznámit se situací, která panuje v naší justici a v orgánech činných v trestním řízení. Jak všichni asi víte, dne 24. listopadu 2008 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl na základě návrhu státní zástupkyně o rozšíření vazebních důvodů pro Ing. Bohumíra Ďurička dle § 67 trestního zákona na písmeno C, z důvodu nebezpečí pokračování v trestné činnosti obviněným na svobodě. Rozhodnutí skandální, neprosto nelogické. Soudce JUDr. Karel Kudláček pouze vyhověl chtíči klanu Kočkových, když přijal od jejich právního zástupce JUDr. Lžičaře smyšlené a zavádějící důvody o údajném strachu o život Václava Kočky st. z mé strany.

 

Tímto, vážení spoluobčané, vám sděluji, že obava Václava Kočky st. o svůj život je oprávněná. Bojí se a má strach již mnoho let. Hodně toho ví a jeho činy ublížili mnoha lidem. Kdyby začal mluvit, mnoho politiků, podnikatelů, bankéřů, kapitánů státních a polostátních organizací a vlastníků kasin by to nenávratně zničilo. Jejich kariéra by v lepším případě skončila ve vězení. Já dobře vím, co je vazba, tady se duševně i fyzicky zlomili silnější jedinci, nebojácní zločinci na svobodě. Už jsem tu nějaké sebevraždy zažil, např. Roberta Vochaly. Pan Václav Kočka st. a jeho syn Jan toho z mafiánského prostředí opravdu hodně vědí. Vzpomeňme si všichni na pompézní pohřeb korunního princeVáclava Kočky ml., byla to přehlídka organizovaného zločinu v Čechách, přehlídka moci a nadřazenosti, ukázka veřejnosti, kdo tu vlastně vládne. Jejich vliv, peníze a moc je zatím chrání před spravedlivým trestem. Rozhodně panu Václavu Kočkovi st. a jeho rodině nehrozí žádné nebezpečí z mé strany. Nepatřím do žádné takové organizované skupiny. Je tomu právě naopak. Žal a nenávist ze ztráty syna, korunního prince imperia „Svatého Václava vede Kočkovu mafii k vendetě, pomstě. Jejich touha po odplatě snad také vychází z nepsaných zákonů světských Připomínám tímto některým významným politikům a lobbistům, že v případě msty, prolití krve mých dětí a mé osoby, bude tato krev taky na vašich rukou. Žít s tímto vědomím a svědomím bude potom pro vás zničující peklo. Na moji hlavu Kočkovi údajně vypsali odměnu ve výši 10 milionů Kč, a dávají mi 365 + 1 den života. On se nějaký světský najde, který si bude chtít odměnu zasloužit. Hlavně ji, pane Kočko, nezapomeňte vyplatit. Z tohoto důvodu moji osobu zřejmě ochraňuje vězeňská služba a policie. Věnují mi opravdu hodně pozornosti. Spoluvězni mě tady nazývají „celebritou“, nestojím o to. Co se má stát se stane. Stejně se tomu nedá věčně zabránit. Nabízí se otázka, kdo a pro koho je tu nebezpečný?

 

Můj vyšetřovací spis byl dne 22. ledna 2009 Policií ČR uzavřen. Z mé strany ale v žádném případě. Policie se při vyšetřování činu dopustila mnoha chyb, které nyní musím já, advokáti a nezávislí experti napravit. Např. nebyly zjištěny krevní stopy na místě činu poškozeného a obviněného. Pokud jde o graf rozstřiku krve po útoku Václava Kočky ml. a následné střelbě, nebyla vůbec věnovaná pozornost stopám krve na saku a košili obviněného, které měl ten osudný večer na sobě. Je naprosto zřetelné, že obviněnému stékala krev z úst a nosu po krku dozadu, na temeno hlavy, že krevní stopy zanechaly ruce přítelkyně, která mu chránila hlavu před dalším útokem Václava Kočky ml. Policie dále zapomněla na kontrolu otisků mé levé ruky na zbrani Sig Sauer 9 mm kurz, vzor P230, protože jsem pravák, levou rukou jsem musel natáhnout závěr. Nebyla provedena expertýza na krevní stopy obviněného na boční hraně levé dlaně ruky útočníka. Nebyl proveden posudek na účinnost a způsob bojového umění, které útočník, Václav Kočka ml. profesionálně ovládal. Obviněný Bohumír Ďuričko byl napaden krátkými plyometrickými údery hranou levé ruky dvakrát přímo pod nos, ne na nos. Nikdo se neobtěžoval obviněnému zrentgenovat přední zuby, ačkoliv o to několikrát žádal. Psychologický posudek byl zpracován ve velmi krátké době, s naprostou nemožností poznat tak složitého člověka, jako jsem já. K tomu jsem byl pod vlivem uklidňujících léků Neurol, Stilnox a antidepresiva Seropram. S psychologickým profilem zásadně nesouhlasím. Soudní lékař MUDr. Sokol při hodnocení závažnosti mého zranění záměrně opomněl schopnost mé osoby, duše a těla rychlé hojivosti. Jakou mám srážlivost krve? Práh bolestivosti? Pevnost kostí? Mně například déle jak deset minut již krev neteče, zlomit ruku je mi obtížné. Kdo prověří účinek úderu pod nos z krátké vzdálenosti s rychlostí úderu až 160 km/hod? Co pan Václav Kočka ml. pohledával u mé osoby tak blízko, co mi asi chtěl? Jak to, že nebyli vyslechnuti svědkové sedící naproti u stolu a svědkové u baru? Co si tam s nimi pan Václav Kočka ml. asi povídal? Jak to, že se Policie ČR nezajímala, kdo na tom večírku vlastně byl? Seznam pozvaných hostů musí být součástí vyšetřovacího spisu.

 

Vážení spoluobčané, zdá se, že mám být obětován za záchranu dobré pověsti hodného a společenského hocha, zločince, darebáka, nadřazeného, agresivního a vlastním otcem rozmazleného Václava Kočky ml. Co by na to řekli světští, kdyby pravda vyšla najevo?

 

Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Karel Kudláček, mimo jiné rozhodný soudce v procesu s mafiánem Korpljakovem, rusky mluvícím osobním přítelem a obchodním partnerem Kočkových, obviněným z vydírání a několika vražd, a státní zástupkyně Mgr. Jana Kadeřábková, papouškující stanoviska JUDr. Lžičaře, mě drží za každou cenu ve vazbě. Stále, dvacet let po sametové revoluci v České republice platí komunistické pravidlo: všichni jsme si rovni, někdo si je rovnější. Mě, otce pěti dcer, ta poslední se mi již narodila. Trvalo mně deset dní, než jsem získal povolení zavolat její matce a zjistit jejich zdravotní stav. Nikdy soudně netrestán, milující svoji rodinu, o kterou se řádně starám. Muže, který pouze chránil sebe a svoji přítelkyni v 7. měsíci těhotenství proti nečekanému a zákeřnému útoku Václava Kočky ml., útoku vedenému trénovyným borcem na bojová umění. Tyto skutečnosti by si už konečně měla ověřit i Policie ČR. Ve směru předpokládaného útoku jsem vystřelil celkem třikrát. Zraněn, pudově a intuičně jsem ve stresu a strachu o naše životy bránil sebe a rodinu. Václav Kočka ml., kterého jsem při útoku nepoznal, mi nedal žádný čas k jinému vyhodnocení situace. Po úderu jsem ležel zakrvácený na bříšku těhotné přítelkyně. Úroveň nebezpečí útoku se jevila jako maximální, ohrožující životy. Mimo jiné jsem byl po úderech silně otřesen, je podivuhodné, že síla úderu nebyla posuzovaná lékařem na neurologii a psychologii. Střílel jsem vleže, od boku, bez míření, ze vzdálenosti max. 10 – 25 cm. Moje vlastní krev mi stékala za krk, na límec košile a saka. Vlastně jsem dostal dvakrát „KO“.

 

Nemohu pochopit, vážený pane vyšetřovateli, kapitáne Hrdličko, jak jste přišel k názoru, že jsem po fyzické potyčce s poškozeným V. Kočkou ml. na něho namířil svoji pistoli a  s úmyslem jej zabít nejméně třikrát vystřelil, přičemž, kdyby se mi nezasekl náboj v komoře, pokračoval bych ve střelbě? Máte v pořádku svědomí? Opravdu si to myslíte? Nebo vám to nadiktoval JUDr. Lžičař? Či opilý svědek Šlajer? Myslel jsem si a věřil jsem, že alespoň u policie pracují slušní, neúplatní lidé.

 

Vážení spoluobčané, žádné upravené střelivo jsem samozřejmě nikdy nepoužíval, do ležícího útočníka jsem nestřílel, neviděl jsem ho ani jak spadnul. Žádnou rentu od zbrojařského průmyslu nepobírám, ani nemohu, nikdy jsem tam nepracoval. Žádné nelegální zbraně jsem nikdy neměl a nemám, kokain a jiné drogy jsem nikdy nebral. Vše je dokonalá konspirace, vymyšlené lži.  Lituji toho, co se stalo. Jediná cesta je v odpuštění. Všechny tři výstřely byly smrtelné. Kdybych chtěl opravdu takto někoho zasáhnout, nepodařilo by se to, je to nemožné. Vzpomeňte si na pokus o vraždu bosse Starky. Tři průstřely a nic. Byl to nezvratný osud. Václav Kočka ml. si svým útokem přišel k našemu stolu pro svůj trest. Útok nepřežil.

 

 

S úctou

Ing. Bohumír Ďuričko v. r.

—————

Zpět