PhDr. Štěpánka Tůmová
07.05.2026 08:59
Přistoupeno k výslechu znalkyně PhDr. Štěpánka T ů m o v á , totožnost ověřena dle OP, která po připomenutí znaleckého slibu a poučení podle § 106 tr.řádu vypovídá k jí zpracovanému znaleckému posudku:
Poučení jsem porozuměla a nejsou mi známy žádné okolnosti, které by mi bránily v podání znaleckého posudku.
Odvolávám se na písemné závěry svého znaleckého posudku tak, jak jsem je podala a nejsou mi známy žádné nové okolnosti, pro které bych tyto chtěla měnit.
Psychologické vyšetření bylo zaměřeno zvláště na zjištění intelektové úrovně pana posuzovaného, ta je hodnocena jako mírně nadprůměrná, nebyly zjištěny žádné známky, které by svědčili pro eventuelní organické poškození centrální nervové soustavy.
Co se týče osobnosti pana posuzovaného, zcela v souladu se znalcem psychiatrem jsme dospěli ke společnému názoru, že se jedná o poruchově strukturovanou osobnost, a to zvláště ve složce emocionality a tuto osobnost hodnotíme jako hysterickou poruchou osobnosti. Čím je charakterizována takováto porucha osobnosti, bylo zde znalcem psychiatrem zcela precizně charakterizováno, jednalo se o výčet toho, co obsahuje zdravotnická klasifikace, kterou my jsme vázáni. Volnějšími slovy jsem tuto osobnost popsala v souhrnu svého znaleckého posudku. Jedná se o osobnost stenickou, tzn. pevnou, silnou, schopnou o sebe se postarat, schopnou prosazení se, dominantní. Při všech těchto zjištěních a na těch závěrech se podílelo v prvé řadě to vlastní znalecké vyšetření, které bylo třikrát opakováno. Měla jsem k dispozici i zdravotnickou dokumentaci od vězeňského psychiatra paní MUDr. Kodešové, se kterou jsem i průběžně poté co byl znalecký posudek odevzdán, konzultovala, zda-li nedošlo k nějakému závažnějšímu posunu ve zdravotním stavu duševním u pana Ďuričky. Jednou z nedílných součástí těch mých materiálů jsou také výsledky testových metod. Vše je zaneseno ve znaleckém posudku. Na další jsem odpověděla tak, jak mně byly položeny otázky.
K dotazu předsedkyně senátu:
Z psychologického hlediska věrohodnost znamená schopnost objektivní reprodukce prožívaného a schopnost následně toto prožívané reprodukovat.
Pan posuzovaný s ohledem na svůj lehce nadprůměrný intelekt, a to včetně paměťové složky, je zcela schopen zcela správně vnímat, je schopen si na této nadprůměrné úrovni si vnímané zapamatovat a to následně i reprodukovat. Po této stránce není jeho věrohodnost z psychologického hlediska nikterak omezena. Mírně interferující je osobnost pana posuzovaného, tzn. ta hystericky strukturovaná osobnost. Obecně je uváděno, že hysterické rysy osobnosti snižují věrohodnost takovýchto osob, držitelů takovýchto hysterických rysů, a to z toho důvodu, že dochází k tzv. katativnímu ovlivnění, jak vnímání, myšlení, tak i reprodukce. Katativní znamená emocemi nadměrně ovládané myšlení, zvláště v emočně vypjatých situacích, emoce převládají, pak ta reprodukce je také těmito emocemi ovlivněna. Takže obecně hysterické typy osobnosti jsou považovány za sníženě věrohodné.
Ta věrohodnost je ovlivňována ve smyslu nadměrného prožívání situace, které potom mění tu výpověď ve smyslu silnějších prožitků.
Motivace jeho jednání zde není jednoduchá a nemůžeme ji vidět pouze od momentu těsně předcházejícímu tomu samotnému skutku. Je-li nějaká osobnost, cítí-li se ohrožena, nemohu vyloučit, že se pan Ďuričko cítil nějakým způsobem ohrožen, nebo dostane-li se do nějakého konfliktu, tak může reagovat zásadě dvojím způsobem, únikem anebo útokem. Určitý typ osobnosti reaguje únikem, slabé osobnosti, astenické osobnosti, úzkostné osobnosti reagují únikem, stažením se do sebe, pláčem strachem a podobně. Naopak stenické, pevné osobnosti jsou disponovány útoky. Pokud tady předchozího dne znalec psychiatr uvedl tu myšlenku, že se domnívá, že afekt, pod kterým pan posuzovaný jednal, byl z našeho hlediska spíše zlostný a stenický než úzkostně ochranný, tak to je na základě hodnocení té osobnosti, na které jsme se shodli. Ve svém znaleckém posudku více rozebírám to, co celému tomu jednání předcházelo, snažili jsme se popsat emoční stav pana posuzovaného, zvláště ve vztahu k poškozenému.
Pan posuzovaný jak při své výpovědi na policii, tak opakovaně při znaleckém vyšetření, svými slovy dával najevo, že vůči celé rodině Kočků není pozitivně zaměřen. Zdůvodňoval to tím, že byl v minulosti se jménem rodiny Kočkových spojen v Kubiceho zprávě a na základě tohoto spojení se cítil být poškozen, což se mělo odrazit jak v jeho podnikatelském životě, tak i v jeho soukromém životě, došlo k rozpadnutí vztahu, na kterém mu záleželo. Samozřejmě to není důvod napadení někoho, já jen mluvím o emočním vnitřním vyladění, které se nemusí v běžných společenských kontaktech na povrch vůbec objevit, to je vnitřní prožitek, nebo vnitřní emoce, která ani nemusí být v daném okamžiku na úrovni vědomé. Vycházeje z toho co mi pan posuzovaný řekl, ty vzájemné kontakty ho ještě více vytáčely, takové ty diskuze ohledně peněz, ohledně toho kdo má více peněz, jak k nim přišel apod., to vše nemohlo přispět k dobré vzájemné atmosféře. Ať již ostatní říkají, že tam vládla atmosféra dobrá, oni tuto atmosféru nemuseli vnímat, to napětí, které tam mohlo být. Řekla bych, že ženy jsou v této situaci mírně empatičtější a vím, že přítelkyně pana Ďuričky se sama vyjádřila v tom smyslu, že už u toho baru cítila nějaké napětí a proto raději chtěla, aby se vrátili ke stolu. Toto vše předcházelo tomu samotnému skutku. Z mého psychologického hlediska je zde již úplně jedno, jestli panu Duričkovi poškozený něco nepříjemného nebo urážlivého nebo cokoli, co se ho dotklo pouze řekl, a nebo ho napadl. To byl provokující moment, který u disponované osobnosti a já považuji pana Ďuričku za disponovanou osobnost k neuváženému jednání, takže tento moment vyvolal biologicky tzv. zlobný afekt s agresivním nábojem. Hysterické osobnosti jsou emočně nevyvážené a afektivní labilita bývá považována za základní příčinu agresivního chování v emočně zátěžových situacích. K tomu přičtěme alkohol, který tam byl a zbraň, kterou má člověk pod vlivem alkoholu. Domnívám se, že se tam stupňovalo to napětí.
K dotazu senátu:
Pokud šel posuzovaný se zbraní do společnosti a požíval tam alkohol, to je samozřejmě nevhodné a pan posuzovaný jako dlouholetý pracovník v oblasti zbraní velmi dobře ví, co se má a co se nemá, v této oblasti je velmi informován, jaké jsou právní důsledky této věci.
S ohledem na kalendářní věk můžeme považovat strukturu osobnosti pana posuzovaného za více méně stálou. Povahové rysy fixované, tzn. ta hysterická porucha, která tam je zjištěna, ta je již neměnná a proto může i nadále způsobovat problémy v životě pana poškozeného, zvláště v emočně zátěžových situacích. Tento stav, porucha osobnosti je stálá, medikamentózně neovlivnitelná, dá se s ní i dobře fungovat, pokud se ten člověk nebude dostávat zbytečně do zátěžových situací a to i třeba tím, že bude užívat alkohol.
Obžalovaný je schopen hodnotit takovou situaci ve vztahu k těm svým vlastnostem, vyvarovat se takových zátěžových situací a ten dobrý intelekt by mu k tomu měl napomoci. Vyvarovat se požívání alkoholu, omezit používání zbraně, zejména nošení zbraně při sobě si myslím, že určitě schopen je, a že byl touto situací dostatečně poučen.
K dotazu senátu:
Z podkladů, které jsem měla k dispozici, nemohu posoudit, zda byl pan Ďuričko v šoku, to není náš termín, to je laický termín a my o šoku nemluvíme.
K dotazu předsedkyně senátu:
To, že opustil to místo svědčí o chování cíleném, on věděl, že udělal věc nepřiměřenou, špatnou, ale je to v rozporu s verbalizovaným, jaksi silným ochranitelským vztahem k těhotné přítelkyni. Tady v prvé řadě myslel na sebe, souvisí to a je to v plném souladu s tím egocentrickým a sebestředným typem osobnosti, což odpovídá té hysterické komponentě.
K dotazu MSZ:
Jednání, chování, veškeré projevy pana posuzovaného v průběhu hl.líčení, kterým jsem byla přítomna v jednací síni plně korespondují s typem osobnosti i úrovni intelektu, které jsme zjistili.
K dotazu JUDr. Lžičaře:
Při provádění těch vyšetření pan posuzovaný spolupracoval velmi dobře, ochotně, on potřeboval o těch svých problémech, které v té situaci měl, s někým mluvit, takže spolupráce byla na velmi dobré úrovni. Pokud se snad současně ptáte, zda-li jsem zaznamenala vliv požívané medikace, tak zaznamenala jsem vliv požívané medikace, ale řekla bych v tom pozitivním slova smyslu, tzn. že během těch jednotlivých třech sezení jsem viděla, jak se postupně takové to úzkostně depresivní ladění, samozřejmé a vysvětlitelné v životní situaci pana Ďuričky, jak ustupuje a jak se dostává do normy.
K dotazu Mgr. Veverky:
Pokud jde o můj používaný termín hysterická porucha osobnosti a pan znalec Kubej užívá termín hystrionská porucha osobnosti, tak používají se oba dva termíny, ta hysterická porucha osobnosti je starší termín, víceméně je to synonymum.
Když je přítomen afekt zlosti, nevylučuje to afekt strachu, jsou tam samozřejmě možné kombinace, čili je možná kombinace afektu zlosti a afektu strachu.
Pokud jsem hovořila, že ta osoba má vždycky možnost útoku nebo úniku, tak u toho typu osobnosti, který jsme zjistili, tak tím únikem já nemyslím utéci někam, to je myšleno v širším slova smyslu a pokud bychom to chtěli převést na konkrétní situaci, tak únik znamená třeba stažení se do sebe, obejmutí přítelkyně, aby na ni ten druhý nemohl, schování se pod stůl, schování své hlavy před dalším útokem, to je únik, to je spíše ve smyslu defenzivní reakce, tím myslíme únik.
Zkratková reakce, jak z psychiatrického, tak z psychologického hlediska znamená reakce, která směřuje co nejrychleji k cíli, aniž by daná osoba zvažovala protimotivy takovéhoto jednání. Takováto reakce může trvat od několika vteřin po několik dnů, takto je charakterizována v odborné literatuře. Ta zkratka nabízí, že je to něco jenom hodně krátkého, nemusí to být. V tomto případě samozřejmě to bylo krátké.
Když osoba reaguje v té zkratkové reakci, tak nezvažuje různé protimotivy, tzn. nezvažuje, že by ještě mohl udělat toto, že by bylo vhodnější tamto apod., nezvažuje, proto je to zkratka.
Reakce pana obžalovaného na tu situaci, která už nastala, tzn. že když on viděl, že ten poškozený padl, tak co mu prošlo hlavou, to by nám mohl říci pouze on, to nevím, co mu prošlo hlavou, to se nedá dovodit, prostě opustil to dané místo. To bývá časté, že člověk, který něco provede, že opouští to své místo.
Zda byl ten negativní vztah k rodině poškozeného už před tou událostí a do jaké míry došlo k zintenzivnění toho negativního pojetí říci nemohu, ale pan posuzovaný mi řekl, a to řekl i na policii, že taková ta animozita vůči rodině Kočků byla od doby, kdy se cítil být poškozen tím, že jeho jméno bylo spojeno se jmény Kočkovými v Kubiceho zprávě, to je několik let dozadu.
Když proběhne ta zkratková reakce, pak ten následek je tou osobou, která tu zkratkovou reakci provedla, zjištěn, nebo se o ní dozví, tak každá osobnost na ten následek reaguje jinak, někdo má tendence opustit to místo činu, jiný má tendenci pomoci té osobě, to záleží na tom, jak je třeba morálně vybaven, jak se v dané situaci cítí, alkohol se na tom může podílet, tady je mnoho faktorů a nelze jednoznačně říci, jak se kdo chová.
Zmatenost jako taková nebyla u pana posuzovaného zjištěna, nezjistili jsme vůbec žádný důvod pro zmatenost, nemluvím nyní o takovém laickém slova smyslu zmatenost, zmatenost v odborné terminologii znamená již poruchu vědomí a to zde bylo.
Ta reakce na ten následek po té zkratkovité reakci, zda se může projevit nějak na vnějším chování, zda ten člověk může působit více pod vlivem alkoholu, než ve skutečnosti je, i když někteří svědci uváděli, že vrávoral, ačkoli objektivně potom byla zjištěna opilost lehká , tak konkrétně do této situace bych řekla, že tam se velice liší svědecké výpovědi o tom, jak pan posuzovaný měl vypadat po samotném skutku, ale vzhledem k tomu, že mnozí tam požívali alkohol, tak mnohé ty odpovědi jsou asi i tímto ovlivněné a současně jsou ovlivněné i tím zmatkem, který tam v dané situaci nastal.
Zda může nastat situace, že člověk působí opilejší, než je lehká opilost, naopak obyčejně to vyplavení adrenalinu v takovéto situaci, i se o tom mluví v té laické mluvě „jakoby náhle vystřízlivěl“, ty osoby spíše působí střízlivěji než opileji.
K dotazu JUDr. Červenky:
Ohledně toho ovlivnění alkoholem, kde v posudku na straně 20 cituji všechny ty výpovědi ke zdravotnímu stavu pana obžalovaného nebo k tomu ovlivnění, jak vypadal před tou událostí, a hodinu až dvě po té události a pak citace svědka, který ho viděl venku bezprostředně po té události, kde tvrdí, že se obžalovaný motal, drkotal , motal se mu jazyk a vrávoral, na toto vám nemohou odpovědět, jestli to mohlo být pouze vlivem alkoholu nebo i té události, která se těsně předtím stala, to nevím.
JUDr. Červenka:
Pak se zeptám, jestli vliv na jednání pana obžalovaného by mohla mít nějaká jeho vrozená instinktivní povaha, jakýsi vrozený instinkt ochranného jednání za současné přítomnosti těhotné přítelkyně?
Znalkyně:
Co to je instinktivní chování, máte pravděpodobně na mysli pudové chování. Pudové chování znamená jednání, které je více spojeno s emocemi, protože instinkty a pudy se ve vývoji mozkové struktury vyvinuly dříve než jednání to volní, ovládací, takže pokud myslíte, že u pana posuzovaného převažuje taková ta emotivní složka nad tou složkou racionální, o čemž jsem již tady mluvila, ano je to pravda. Též si myslím, že emoce a pudy jsou silně v osobnosti a jednání posuzovaného zastoupeny.
K dotazu předsedkyně senátu:
Trvala bych na té druhé části odpovědi, ve vztahu k ochraně těhotné přítelkyně.
Znalkyně:
To platí obecně.
JUDr. Červenka:
Jestli při volbě úniku z té situace formou útok – únik, jak už se ptal pan kolega, mohla mít vliv skutečnost, že pan obžalovaný byl osobou dlouhodobě zvyklou zacházet se střelnou zbraní a používat ji?
Znalkyně:
Právě osoba, jak pan inženýr mi řekl, že od 18 let je zvyklý nosit u sebe zraň, zacházet s ní, rozumí jí, je dobrý znalec i střelec v této oblasti, tak si myslím, že naopak zde by měl být více opatrný a cvičený k tomu, jak se má se zbraněmi zacházet. Celá jeho minulost spojená se zbraněmi v této souvislosti je spíše negativní, svědčí v jeho neprospěch, ne ve prospěch.
JUDr. Červenka:
Jestli to zacházení s tou zbraní mělo vliv na to, jestli se nestáhl do sebe, neschoval se pod stůl a použil zbraň?
Znalkyně:
Použil zbraň ve zkratkovém afektivním jednání.
JUDr. Červenka:
Zmiňovala jste stupňující se negativní vztah k rodině poškozeného, chtěl bych se zeptat, jestli na tento stav nebo vztah má vliv i to, že pan obžalovaný od toho skutku samotného je umístěn ve vazbě a má omezené podněty z běžného okolního života.
Znalkyně:
Nechtěla bych hodnotit vztah pana poškozeného k rodině Kočků po činu. To totiž nemá s tím zase tak moc společného, to je něco jiného. Já jsem se vyjadřovala, jak tomu podle mého názoru bylo do skutku, který posuzujeme. Samozřejmě, že situace kdy je dneska ve vazbě atd., a co z toho všechno vyplývá a co mu hrozí, to už je zase něco jiného.
JUDr. Červenka:
S panem obžalovaným jste měla i po tom činu nějaké sezení a navíc soudu jsou známy některé jeho projevy v rámci obhajoby.
Znalkyně:
To již nechci hodnotit.
Obž. Ďurička:
Myslíte si, že je možné psychologický profil člověka udělat na bázi chiromantie, numerologie, astrologie či čtení z tváře?
Znalkyně:
Všechny obory, které pan Ďuričko jmenoval mohou do jisté míry přispět k takové jakoby mozaice složení té osobnosti, mohou přispět, nemyslím si, že jsou u nás považovány za vědecky přípustné třeba u soudních jednání.
Obž. Ďuričko:
Uvedla jste v posudku, že jsem měl v krvi 1,24 promile alkoholu, jak jste na to přišla?
Znalkyně:
Všechny ty údaje, které jsem ve spisu uvedla, jsem si přečetla ve spisových materiálech, ale myslím si, to, co já jsem tam vypsala, není podstatné, k míře alkoholu se vyjádřil znalec psychiatr jako lékař, který to posoudil, takže mohl i přehodnotit tyto mé údaje. Já jsem se snažila chronologicky vypsat to množství alkoholu tak, jak jsem zaznamenala z těch listin, které byly ve spise.
Obž. Ďuričko:
Myslíte si, že je rozdíl mít v krvi 1,24 promile alkoholu nebo 0,85 alkoholu?
Znalkyně:
Já si myslím, že u člověka, který je zvyklý pít, zásadně velký rozdíl v tomto není.
Obž. Ďuričko:
Cituji z výpisu z nemocnice na Bulovce, kde jsem byl ošetřen a zapsán po úrazu:
„Udeřen do obličeje, krvácení z nosu, vysoký stupeň hojivosti“ a je zde napsáno epistaxe, co to může být?
Znalkyně:
To já nevím, já nejsem lékař, to psal lékař.
Obž. Ďuričko:
Můžeme to brát jako doklad o mém zranění?
Znalkyně:
Já nevím, co to epistaxe je, to jste se měl zeptat pana doktora Kubeje.
Obž. Ďuričko:
Kdybyste věděla, že jsem zraněný po úderech do obličeje, úponovým úderem do horní čelisti, také byste si o mě myslela, že jsem hystriónský – porušená osobnost?
Znalkyně:
To vůbec s tím nemá nic společného.
Obž. Ďuričko:
Takže KO úder vás nezajímá?
Znalkyně:
Ne, to nemá nic společného s typem vaší osobnosti. Tak byste třeba byl nějak hodně zraněný, bylo by to popsáno, ale typ vaší osobnosti jako takový se nemění, ten se vyvíjí od dětství a pro ten typ osobnosti svědčí celá ta anamnéza, kterou jsme s vámi probírali, proto jsme to brali od narození a od vašich předků až sem.
Obž. Ďuričko:
Zapomněla jste, že jsem taky kapitán na moři, že jsem zachraňoval spoustu lidí.
Znalkyně:
O vašim námořnických zkouškách je ve znaleckém posudku napsáno.
Obž. Ďuričko:
Proč jste mi dávala ukazovat černé obrázky, proč tam nebyla taky nějaká jiná barva?
Znalkyně:
To nejsou černé obrázky, je tím míněna Rorschachova metoda, je to deset standardních tabulí používaných po celém světě, nejsou to černé, mluví se o šerosvitových interpretacích, kde na druhé a třetí tabuli jsou červené skvrny a tabule osm, devět, deset jsou barvové, tzn. jsou v nich zastoupeny všechny základní barvy, pravděpodobně pana Ďurička v době deprese, která tam byla, více ovlivnily ty černé a proto si je nyní pamatuje. To svědčí také o tom, že v té době, ze začátku opravdu tam ty depresivní projevy byly.
Obž. Ďuričko:
Jaký mají vliv změny tlaku v lebce na chování člověka z hlediska psychologického profilu, třeba spadnete na zem a udeříte se nebo vás někdo bouchne, dá vám facku, tlaková změna, kdy ten mozek se pohne tam a zpátky, jaký to má význam?
Znalkyně:
To je lékařská otázka, může mít vliv na momentální chování, ale ne na profil, ne na typ osobnosti.
Obž. Ďuričko:
Žádám, aby byl vypracován znalecký posudek na toto moje chování po úderu do hlavy a změn tlakových poměrů v lebce.
Znalkyně účtuje znalečné ve výši 350,-Kč, a to za sedm hodin, dvě hodiny příprava, tři hodiny účasti u hlavního líčení dne 7.4.2026 a dvě hodiny účasti u hl.líčení dne 9.4.2009.
Určuje se znalečné ve výši 2.450,- Kč.
Podle § 213 odst. 1 tr.řádu se čte:
přílohový spis OS Praha 1, sp.zn. 4 T 114/2002, zejména:
usnesení ze dne 20.11.2025 na č.listu 139-140
usnesení ze dne 3.5.2026 na č.litu 148
fotodokumentace na č.listu 70-71
znalecký posudek na č.listu 5-11
Obž. Ďuričko:
Byl velmi agresivní i na policejní stanici, byl pod drogami a byl agresivní velmi i v hotelu AXA a i ve vedlejším domě, který spravujeme a k tomu, že mě zranil na hlavě předtím a na obličeji, tak mi ještě zlomil malíček.
Před výslechem svědkyně Jirsové předsedkyně senátu uvádí, že před zahájením hl.líčení vyzývala přítomné svědky, kteří mají být vyslechnuti, aby opustili jednací síň. I přes tuto výzvu svědkyně Jirsová jednací síň neopustila a byla po celou dobu přítomna u jednání.
K tomu svědkyně:
Slyšela jsem to, hlásila jsem se a vy jste říkala, že má odejít paní Palečková.
Předsedkyně senátu upozorňuje, že důkazní hodnota této výpovědi je pobytem svědkyně v jednací síni ovlivněna.
—————