Andrej Madaras
06.05.2026 15:21
Přistoupeno k výslechu svědka Andrej M a d a r a s , gen. na č.listu 190, totožnost ověřena dle OP, který po poučení podle § 100 a 101 tr.řádu k věci uvádí:
Poučení jsem porozuměl a odmítám vypovídat.
Po vysvětlení významu svědecké výpovědi, občanské povinnosti svědeckou výpověď podat a okolnostech, které umožňují svědeckou výpověď odmítnout, svědek uvádí:
Opětovnému poučení jsem porozuměl a neshledávám žádný důvod, proč bych odmítl vypovídat.
V restauraci Monarch jsem pracoval jako barman. Odehrávalo se to celé ve spodní části restaurace Monarch. Já jsem byl na baru v té místnosti, kde bylo spoustu lidí.
K dotazu předsedkyně senátu:
Na tom baru nedocházelo k žádným hádkám ani konfliktům, nikdo se tam nešpičkoval ohledně toho, kdo je na tom lépe, kdo má lepší auta, hezčí ženu, více peněz, nic takového jsem neslyšel.
Na baru dole se útrata platí přímo. Kromě českých korun bylo možné platit platební kartou i eury.
Pan Kočka starší, mladší a pan Ďuričko, vím o koho jde. Stáli u baru, popíjeli, chodili, bavili se. Všichni tři tam stáli i spolu a povídali si, rozmluva byla normální, nic neobvyklého jsem tam nepozoroval.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte protokol o výslechu svědka na č.listu 192 - druhý odstavec od shora předposlední věta – Na otázku, zda jsem slyšel, že by se Ďuričko a rodina pana Kočky mezi sebou o něčem přeli, případně se mezi sebou povyšovali, kdo má více peněz, mohu říci, že jsem slyšel něco v tom smyslu „kolik máš u sebe peněz, já mám tolik atd.“.
K tomu svědek:
Nevzpomínám si na to. Pokud jsem to vypověděl na policii hned den po té události 10.října, tam jsem si to pamatoval.
Pili většinou tvrdý alkohol, jakoby lihoviny, whisky, Jameson, Chivas Regal, vodku a vodu.
Množství bylo velké, celkově tak tři lahve, celkově ty lidi, ne ti tři, ale i ti, co tam byli navíc jako pozvaný.
Tihle konkrétní lidi si objednávali whisky Jameson, Chivas Regal a vodku ruský standart. Každý měl 12 panáků si myslím, viděl jsem je to pít, stáli u baru, všechny ne ty panáky, tam chodili, bavili se. Působili na mě příjemně, nikdo z nich, z těch třech, nebyl nějak v podnapilém stavu.
Pokud jde o střelbu, tak já jsem stál za barem, střelbu jsem neviděl a pak jsem oběhnul bar, viděl jsem tělo, tak jsem běžel spodní částí restaurace zavolat pomoc. Výstřely jsem slyšel, šly hodně rychle za sebou, byly asi tři. V tu chvíli, když ty výstřely padly, tak já jsem pulíroval za barem, takže jsem se díval dolů, nedíval jsem se tím směrem. Když ty výstřely padly, tak jsem se podíval, udiveně jsem vstal, slyšel jsem jekot ženy, tak jsem oběhl bar, viděl jsem mrtvé tělo, tak jsem běžel spodní částí zavolat pro pomoc, aby zavolal někdo záchranku a policii. To tělo jsem viděl otočené na břiše. Já jsem okamžitě vyběhl z té místnosti volat pomoc. Řekl jsem provoznímu, ať zavolají záchranku a policii, já jsem jen požádal, seděl tam majitel. Já jsem šel nazpátek, koukal jsem na to tělo, šel jsem opodál jako k baru, tam jsem stál a pak jsem viděl, jak okolo mě prošla nějaká osoba a pak jsem slyšel jenom pana Kočku: „Kde je ten střelec,“ tak jsem urychleně běžel nahoru do restaurace a před restaurací jsme ho s kolegou chytli.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte výpověď svědka na č.listu 192 – čtvrtý odstavec od shora – Výstřely jsem slyšel ………..
K tomu svědek:
Tím Kočkou mladším jsem myslel syna zastřeleného. Já jsem neviděl pana Kočku mladšího padnout na zem. Nevím, co k tomu mám říci, je to pro mě hrozně dlouhá doba.
Platí to, co říkám dnes, jsem hrozně zmatený, já nevím.
Když jsem viděl pana Kočku ležet, tak jsem si pana Ďuričky nevšiml, byl tam hrozný chaos.
V době, kdy došlo k tomu výstřelu, bylo v místnosti asi 7-8 lidí. 4 lidi seděli stolu a když to spočítám s personálem, tak 7 a rozmístění byli vzadu, jako spíše od baru tak 15 metrů, seděli a servírka stahovala sklo, která šla ke mně.
Bylo to v místě, kde padl pan Kočka. U toho stolu seděl pan Šlajer a dál už si nevzpomínám. Pan Ďuričko u toho stolu byl, myslím, že stál po té střelbě a koukal. Stál u zavražděného, to bylo, až jsem se vrátil zpátky do baru. Když jsem se podíval tím směrem po té střelbě, tak jsem ho neviděl. Nevím, s kým tam byl pan Ďuričko.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte výpověď svědka na č.listu 192 – čtvrtý odstavec od shora – Stál pan Kočka mladší a za ním, což jsem neviděl přesně, seděl u zdi na sedačce pan Ďuričko a vedle něj jeho manželka, ta blonďatá paní.
K tomu svědek:
Je pravda, co jste teď četla, po té střelbě jsem ho tam viděl sedět i s manželkou.
U stolu seděl tam pan Šlajer, ale na další osoby si nevzpomenu.
Po té střelbě, když jsem se vrátil, tak v té místnosti kolegyně s Ďuričkovou přítelkyní seděli u postřeleného a dávali mu první pomoc. Byl tam pan Kočka starší, pan Šlajer a to je vše. Pan Kočka se hrozně rozčiloval. Ďuričko tam pořád stál a potom už jsem si ho nevšímal. Pan Kočka začal řvát: „Kde je ten střelec,“ a já jsem urychleně vyběhl nahoru do restaurace, když jsem ho tam neviděl. Že střelec je pan Ďuričko, to jsem nevěděl, mě tam prostě ta osoba chyběla, vyběhl jsem za ním, protože zmizel. Pan Kočka starší křičel: „Chyťte toho střelce.“ Nevím, jestli říkal ještě něco dalšího, nevzpomenu si.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte výpověď svědka na č.listu 192 – čtvrtý odstavec od shora – Slyšel jsem, jak Kočka starší řval na pana Ďuričku: „Proboha, co jsi to udělal, vždyť ty jsi ho zabil“.
K tomu svědek:
Ano, to je pravda. Teď jsem si to uvědomil, když jste mi to připomněla.
Já jsem viděl nějakou osobu, nevím, kdo to byl, která prošla okolo mě, třeba šel na záchod, ale prostě se ztratil, takže nejspíše odešel, ale nemohu s jistotou říci, že to byl pan Ďuričko.
Já jsem vyběhl do 1.patra po schodech, tam seděli kolegové, tak jsem zakřičel: „Pojďte mi chytnout toho střelce,“ a kolega Pavel Hercík vyběhl na můj popud. Vyběhli jsme před hlavní vchod restaurace, podívali jsme se doleva a tam šel pan Ďuričko, potácel se, rychlejším krokem. Pavel běžel první, srazil ho na zem a chytli jsme mu ruce a přivedli jsme ho nazpátek k hlavnímu vchodu restaurace. Nikdo jiný s námi neběžel. Viděl jsem, jak ho Pavel srazil. Skočil po něm, hupsnul na něj, určitě se musel podle mě bouchnout o zem. Pan Ďuričko šel jako na břicho a na hlavu, na stranu, nevím, byla tam tma, nevzpomínám si.
Dole v baru, když jsem viděl pana Ďuričku po střelbě sedět u stolu a pak stát nad zastřeleným, tak v této chvíli jsem si nevšiml, že by byl nějak zraněn, neviděl jsem na něm žádnou ránu ani krev.
Když jsme ho venku chytili a vedli zpátky k restauraci, tak jsem viděl, že byl zraněn pod nosem, měl tam jemně červené pod nosem, odřeninu s krví. Jinde zraněn nebyl. Krvácení vycházelo z nosu a malý pramínek. Před tou restaurací jsme ho předali kolegovi, resp. vyhazovači z Tretters baru, který ho tam hlídal a my jsme šli dovnitř, takže už nevím, co se pak odehrálo, do příjezdu policie jsme tam s ním nečekali.
Pan Ďuričko se podle mě potácel z důvodu, že byl opilý. Na tom baru se mi nezdál nějak opilý, ale před tou restaurací ano. Neměl opilecké řeči ani zarudlé oči.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte protokol o výslechu svědka na č.listu 193 – odpovědi na otázky obhájce shora – V okamžiku, kdy jste vzhlédl za zvukem střelby, všiml jste si na panu Ďuričkovi nějakého zranění?
Odpověď: Na tu dálku jsem to neviděl, jestli měl nějaké zranění.
Poté, když jste na ulici pana Ďuričku dostihli, všiml jste si na něm nějakého zranění?
Odpověď: Ne, neviděl jsem žádné zranění, nic tam na obličeji nebylo.
Všiml jste si, že by panu Ďuričkovi tekla krev z obličeje?
Odpověď: Ne.
Všiml jste si někde na místě nějaké krve?
Odpověď: Jenom u postřelenýho, zastřelenýho.
K tomu svědek:
Já vážně nevím.
Když jsem se vrátil do té restaurace, tak jsem nešel zpátky do toho baru, kde se to stalo, byl jsem nahoře. Nahoře byly ty osoby, které byly dole v baru v přední části. Byly rozčílený, řvaly tam, nevím přesně co. Byla tam i přítelkyně pana Ďuričky. Nevšiml jsem si na ní nějakého zranění či ušpinění od krve.
Když jsme zadržovali pana Ďuričku na té ulici, tak je možné, že Pavel Hercík, jak po něm skočil, že mu mohl dát takhle ránu přes obličej, anebo je možné to, že jak spadl, že si mohl dát nosem o zem, ale to jenom uvažuji jako možnost, přímo jsem to neviděl.
Neviděl jsem tam nikde pistoli, že by ji někdo držel, nebo někde ležela. Osvětlení v baru bylo tmavší, šero. Osoby, které se tam pohybovaly, měly možnost se dobře rozeznávat, to určitě, na rozeznání tam bylo světlo určitě.
Senát bez dotazů:
K dotazu MSZ:
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte protokol o výslechu svědka na č.listu
192 – Pan Ďuričko vyšel ze suterénu …………
ven nám přiběhl pomoc i kuchař restaurace a společně jsme pana Ďuričku dovedli zpět, šel normálně, potácel se ……..
K tomu svědek:
To je pravda, že nám šli pomoc kuchaři, šli za námi, byli dva nebo tři.
U toho zadržení s námi byl také pan Erben, ten byl v závěsu jako ti kuchaři.
Když jsme Ďurička společně s tím Pavlem zadrželi, tak si nevzpomínám, že by nám něco říkal. Něco říkal, nějaký žvást, ale nevím co přesně.
Před příjezdem policie jsem, myslím, registroval v té horní části hnědou aktovku u té přítelkyně pana Ďuričky, měla jí u sebe, nevím přesně.
Podle § 211 odst. 3 písm. a) tr.řádu se čte protokol o výslechu svědka na č.listu 192 od posledního odstavce dole – Pokud se mám vyjádřit ke konkrétním osobám a k množství vypitého alkoholu……….
K tomu svědek:
Ano, to je pravda, takhle jsem si to na té policii přesně pamatoval.
V té chvíli, kdy pil obžalovaný ty panáky u baru, bylo to těsně bezprostředně přede mnou, myslím, že nemohl měnit obsah těch skleniček, že by třeba alkohol vylil a nalil si místo toho vodu, či cokoli jiného.
K dotazu JUDr. Lžičaře:
U pana obžalovaného v té finální části zůstal vyhazovač z Tretters baru, jestli tam byl pan Erben, já jsem pak šel dovnitř, dva lidi jsem tam zahlédnul.
Od toho výslechu do současné doby se mnou o této věci nikdo nehovořil ani mě nikdo nekontaktoval. Vypovídat jsem odmítl proto, že je to pro mě stresový.
K dotazu Jana Kočky:
Vás jsem přijíždět neviděl, neslyšel jsem nikoho nadávat přítelkyni Ďurička, že ji zabije i s dítětem, nic takového jsem neslyšel.
K dotazu Mgr. Veverky:
Je možné, že pan Ďuričko vypil 30 těch panáků, panák je klasický 0,4 dcl, to je odhadem, to je plus, mínus tři panáky. Hovořím o tom, co si koupili.
Zda při zadržení tam bylo nějaké to naražení pana obžalovaného na nějakou zeď, na to si nevzpomínám.
Pád pana obžalovaného jsem viděl, neviděl jsem obličej, ale viděl jsem z vrchu jak záda jdou hlavou dolů, že by dopadla ta hlava na tu dlažbu, jsem viděl, spadla ta hlava.
Na místě činu jsem viděl mého provozního pana Luboše Pobiše. Když jsem běžel pro pomoc, tak seděl v kanceláři, v té místnosti nebyl.
JUDr. Červenka bez dotazů.
K dotazu obž. Ďuričky:
Nevím, kolik z jednoho panáku je promile. Nevím, jak vypadá člověk, který vypil třeba tři promile.
Svědek svědečné neúčtuje.
—————